Původ tance nelze s jistotou určit. Z choreografie tance je zřejmá spojitost se zbojníky, kteří se pohybovali na Javořině. Mečové tance podobného rázu najdeme i jinde na Moravě, v Čechách, na Slovensku a v zahraničí. Podšable se tancovaly v období masopustu, trvajícím od svátku Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy (40 dní před Velikonocemi), kdy se konaly svatby, bály, zabijačky. Tato doba bývá označována jako masopust, fašanek, fašank, ostatky, končiny a podobně.
Podšable tančí pět tanečníků v uzavřeném kruhu. Šestý nejzkušenější, zvaný gazda, tančí mimo kruh, předzpěvuje a řídí sled tanců. Taneční krok je dvojí: chůze s mírným pohupem v kolenou, kterou provází úder šavlí o zem a rychlejší krok poskočný. Postupně se provádějí figury zvané hrkaní, horní a dolní brána, podlézaní a preskakovaní.
V průběhu let získal tanec neměnnou formu. Začíná táhlou písní „Otvíraj, šenkérko, vrata, vedeme zbojníčka brata…“ Následuje Horenka hora, kdy tanečníci v pochodovém kroku zformují kruh. S písní Ej horenka horuje přejdou do rychlejšího tempa v kroku poskočném. Následuje Dziny, dziny a vrací se melodie předchozí písně s novým textem Ej, na straňanskej věži…“ Další píseň Hop dívča nemoje provází efektní figura. Tanečníci vytvoří překřížením šavlí hvězdici a energicky buší šavlemi o sebe. Pokračuje se vytínaním na slova písně „Na tú svatú katerinskú nedělu…ze mňa bude mrcha voják, já vám budem poskakovať za milú…“ Vytínání je obřadní bití tanečníka šavlemi pod záminkou přestupku. Tento spor ukončí dívka a následuje tanec s ženami – straňanská. Při odchodu se zpívá táhlá píseň S pánembohem temu domu.
Pro fanoušky a milovníky tradic přikládáme notový záznam tance Podšable tak, jak jej hrají naši žáci. Můžete si sem příští rok také přijít zahrát, zazpívat a zatancovat. |