Život před 17. listopadem 1989 byl podle mě dost omezený. Lidé museli být pod totalitní vládou a pokaždé, když se pokusili vyslovit svůj názor někde veřejně, tak je esembáci rozehnali pomocí hadic s vodou. Lidem chyběly životní potřeby, dokonce o toaletní papír. Nebyla to podle mě ta nejhorší doba, kterou naše země zažila, ale rozhodně také nebyla nejlepší. A díky studentům, kteří se nebáli říct svůj názor a postavit se režimu, už dnes naše země nežije v komunismu. Oběť, kterou pro nás podstoupili, když byli brutálně napadeni, si dnes připomínáme svátkem 17. listopadu.
Monika Reňáková, 8. A |