Když se učíme, tak bychom neměli nic jíst, cítit a nemělo by nás nic vyrušovat. Když si píšeme taháky, tak si tím vlastně procvičujeme dané učivo. V mnoha případech ty taháky už ani potom nepotřebujeme. Nebo když se něčeho nebo někoho bojíme, tak si máme stoupnout před zrcadlo a říkat si: „Jsem dobrá!“. Povídal o našich pěti smyslech – hmatu, sluchu, čichu, zraku a chuti. Ukázal nám, jak si smysly rozdělují věci, které děláme. Na vlastní oči jsme viděli i cítili, že jogurtový kelímek „smrdí“ v zavařovačce už dva roky stejně.
Tento program se mi líbil a byl zábavný.
Adéla Vintrová, VI. A
Foto naleznete ZDE. |
6768
