To znamená vychovat mladého člověka schopného vlastního pěveckého nebo instrumentálního projevu, s rozvinutou schopností proniknout do výrazu a struktury hudebního díla.
- Učit žáky zvládnout technické a výrazové prostředky zvoleného nástroje nebo zpěvu tak, aby se jim stal prostředníkem kvyjádření hudebních myšlenek, kreprodukci přiměřených skladeb sólových, ansámblových a komorních, popřípadě vlastní improvizaci.
- Seznámit žáky shodnotnou literaturou svého oboru.
- Rozvíjet pohotovost ve čtení zlistu a upevňovat svou paměť a své nástrojové nebo pěvecké dovednosti prakticky.
- Poskytnout průpravu ksouhře ať jde o čtyřruční hru, hru vsouborech, orchestru, komorní hru nebo sólový zpěv.
Metody a formy práce
Veškeré metody a formy práce, stejně jako výběr hudebního materiálu, volí učitel podle individuálních schopností a studijního zaměření žáka tak, aby jeho technický a muzikální vývoj byl v rovnováze. Základní směrnicí pro práci učitele jsou učební osnovy, které jsou koncipovány tak, aby znalosti a dovednosti žáka získané v sólové hře i souhře, ve hře z listu a improvizaci vedly k závěrečným cílům studia.
- Vytvořit u žáka trvalý vztah khudbě a zvolenému nástroji.
- Naučit žáka takovým pracovním návykům, které mu umožní samostatné a správné studium nových skladeb.
- Vybavit žáka souhrnem dovedností, které podporují tvořivost.
- Rozvíjet hudební představivost vytrvalým kultivováním sluchu a rytmického cítění.
- Prohlubovat všeobecné hudební vzdělání a estetické cítění na základě uvědomělého vnímání hudby.
- Učit děti vyjadřovat svůj vlastní názor na hudební dílo.
- Využívat při výuce technické výukové prostředky, počítačové programy.
|